Masopustní obchůzky sloužily k pobavení sebe i sousedů, utužení sousedských vztahů, pospolitosti a solidárnosti. Neměly ale jen zábavný účel, kdy masky byly parodii společenských poměrů a lidských typů, ale i účel magický. Lidé věřili, že když se převléknou za zvířata či fantaskní bytosti, převezmou jejich sílu, jedinečné vlastnosti a schopnosti.
Masopustní obchůzky maškar známe nejméně od 13. století, původ ale sahá až před náš letopočet, kdy staří Římané oslavovali Boha Dionýsa. Masopust byl oslavou jara a mužské plodné síly. Původně se do nich převlékali hlavně muži.
Vzhled maškar se liší kraj od kraje, např. na Hlinecku se tradiční masky dělí na Červené a 
Černé. Mezi Červené masky patří strakatý (laufr) se ženuškou, turci, ras s kobylou. Červené masky jsou považovány za hezké, jsou upravené a představují mládí a nevinnost. Nosívají je svobodní muži. K Černým maskám patří žid, kominíci a a slamění, někde i medvěd s medvědářem. Černým maskám se říká také Škaredé a nosívali je ženatí muži. Černé maškary tropí různé nezbednosti. Dnes dává svolení k obchůzce starosta, ale dříve to mohl být i rychtář nebo jiná světská autorita.
Při obchůzce se tancovalo a dělaly se všelijaké žertíky pro pobavení. Neotevřít maškarám v průvodu dveře by mohlo být chápáno jako nepřátelské gesto. Masky dostávaly výslužku, jídlo i peníze, které byly po průvodu společně propity v hospodě. O masopustu se zapomínalo na neshody, na které se v dobré náladě mnohdy zapomnělo úplně.
Průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici. Podle tradice má mít strakatý se ženou na sobě tolik barevných fleků, kolik je dnů v roce a zobrazují tak veselý rok. U každého domu popřejí štěstí, zdraví, dříve i úspěšný hospodářský rok, zdravý a plodný dobytek.
Čtveřice turků zatančí před každým domem kruhový tanec, při kterém musí podle tradice vysoko skákat, aby vyrostl vysoký len a obilí. Za turky se převlékali mladí svobodní muži, kteří představovali mladou mužskou sílu a nevinnost. Kruhový tanec našim předkům připomínal pohyb slunce.
Ras, muž v bílém, se na obchůzce zajímal především o zdravotní stav zvířat.
Další velice specifickou a archaickou maskou je postava slaměný. S touto maskou je nejvíce práce, protože jsou potřeba na její sestrojení dlouhá stébla obilí. Pokud se ale maska v průběhu masopustu nezničí, může vydržet i několik let. Slamění byli ženatí muži, chodívali ve čtyřech. Sláma našim předkům symbolizovala bohatství, plodnost a slamění měli požehnat ženám, které chtěly otěhotnět. Nosívají u sebe hůl s bodláky, ježovku, a tu strkali ženám pod sukni k náznaku kopulace. Jiná pověra říkala, že si ženy musí utrhnout alespoň jedno stéblo slámy, aby se ji dobře pásly husy.
Klíčovou roli má kobyla. Představuje hříšného Masopusta, na konci obchůzky je rasem zabita a následně vzkříšena. Je tím symbolizována obnova života, jaro a radost.
K masopustu patří také zabijačky a hodování, např. smažené koblížky, jitrnice, maso, škvarková pomazánka, uzená polévka s kroupami a koláče. To je jen stručný popis masopustu. Jak znáte masopustní obchůzky vy? Budu ráda když doplníte, jaké jsou masopustní obchůzky u vás. 🙂
Zdroj fotek: pixabay.com
