Masopust

Masopust je období veselení se, hodování a pití. Někde se masopustu říká fašank, fašinek, šibřinky, končiny, vostatke, vostatky nebo ostatky a znamená, že se hoduje v dnech, které ještě ostaly před obdobím půstu. Období masopustu začíná od svátku Tří králů (6. 1.) do Popeleční středy, jejíž datum je proměnlivé.

Kdy je popeleční středa?

Vypočítává se odečtením 40 všedních dnů od neděle velikonoční – Božího hodu velikonočního. Záleží tedy na tom, kdy jsou Velikonoce.

Jak se vypočítá datum Velikonoc?

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem. Datum se stanoví po jarní rovnodennosti (po 20. 3. 2022) a zároveň první pondělí po prvním úplňku od té doby.

Popeleční středa, a konec masopustního období, je letos 2. 3. 2022.

V dnešní době je masopust hlavně o víkendu, ale dříve trval od čtvrtka do úterý. Držel se hlavně tučný čtvrtek, taneční neděle a maškarní úterý.

Od tučného čtvrtka do úterý začínaly oslavy časně ráno buď zabíjením prasete (hospodář přečetl ortel vepře, jeho poslední vůli a až poté mohl být zabit), smažením koblih nebo převlékáním za maškary, které na vsi obcházely v průvodech dům od domu. Říkávalo se, že o tučném čtvrtku mají lidi jíst a pít co nejvíce, aby byli celý rok při síle. V bohatších rodinách si v tento den připravovali vepřovou pečeni s knedlíkem a zelím, kterou zapíjeli pivem.

Masopustní, karnevalové průvody masek chodí nejméně od 13. století, původ ale sahá až před náš letopočet. Název karneval pochází z Itálie a znamená sbohem maso. Po bohatém masopustu, následoval totiž čtyřicetidenní půst bez alkoholu a masa. Neznamenalo to hladovění, ale střídmost a vyváženost v jídle, tak jak je doporučováno i dnes.

Masopust byl přijímán jako ventil života, svázaný jinak předpisy a regulemi. Jeho symbolika byla ve slovanském pojetí byla jeho symbolika zaměřená na vítání jara a zabezpečení hojnosti, úrody a plodnosti.

Ve středověku křesťanští mravokárci masopust odsuzovali. Nelíbilo se jim povykování, převlékání za maškary, velké hodování a pití alkoholu. Zabránit mu ale nemohli. Jako den jeho ukončení určila masopustní úterý, které předcházelo popeleční středě. Popeleční středou začal půst bez masa a radovánek, který trval až do Velikonoc.

Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku jsou pro svoji jedinečnost zapsány na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Každá maska má svoji roli a konkrétní místo v řazení průvodu. Průvod vede laufl neboli strakatý. U každého stavení popřeje hospodáři štěstí a zdraví. Zatancuje si v kolečku s maskami Turků a společně se posilní masopustními dobrotami, jako jsou např. koblihy, slivovice nebo chlebem se škvarkovou pomazánkou.

Na jižní Moravě, Slovácku, se masopustu říká fašank a patří k němu typický obřadní tanec Pod šable, který předvádí skupina mužů zvaných Skakúni.