Velikonoce, oslavy jara a nejdůležitější křesťanské svátky, jsou plné zvyků a tradic, symbolů a radosti z nadcházejícího jara. Víte, co je pro Velikonoce typické?
Jidáše
Jidáše je sladké pečivo různých tvarů, pomazané medem. Jedlo se na Zelený čtvrtek a mělo připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš.
Mazanec
Mazanec, jak ho známe dnes, sladké pečivo s rozinkami, se peče od 18. století. Má kulatý tvar připomínající slunce, kterého bude v dalších dnech přibývat. Na vršku se mazanec nařízl do kříže, připomínající ukřižování Krista.
Velikonoční věnec
Beránek
Sladké bábovkové těsto ve formě beránka patří k Velikonocům nejen jako moučník, ale i jako dekorace. Na krk se beránkovi uvazuje barevná stuha, rolnička, místo očí se dává koření hřebíček, rozinky. Beránek symbolizuje nejen mláďátka, která se na jaře rodí, nový život, ale má i křesťanský význam, který symbolizuje obětování Ježíše Krista.
Řechtačky, klapačky
Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty chodívali (chodívají) chlapci „vrkáči“, někde i holky, ve skupině po vesnicích s řehtačkami (vrkačkami, klepačkami, hrkačkami, chřestačkami) při každém klekání – časně ráno, v poledne a večer. Jejich obchůzky končily na Bílou sobotu, kdy obcházeli domy, říkali básničky o Jidášovi. Někde dostali kapesné, někde něco dobrého. Rámusem, který vydávali dřevěná řechtačky nahrazovali zvony, které tyto dny nezvonily. Tento zvyk se v některých vesnicích stále drží.
Vrbové kočičky
Kočičky představují nejen jaro, ale váží se také k Velikonocům. Na Květnou neděli se v kostelích symbolicky světí vrbové proutky s kočičkami. Hlavně v minulosti jim pak byla přisuzována zvláštní moc. Věřilo se, že posvěcené vrbové proutky s kočičkami mají ochraňovat před zlou mocí. Posvěcené, rozdrcené a do vody ponořené kočičky se dávaly k jídlu lidem i dobytku pro zdraví. Spolknutí posvěcené vrbové kočičky mělo ochránit po celý rok před bolestí v krku. Hospodáři zapíchli proutek s kočičkami do rohu pole, aby tím zajistili dobrou úrodu.
Pomlázka
Mladé proutky z vrby, břízy nebo jalovce spletené do sebe. Pomlázka má různé velikosti. Rukojeti mohou být pletené zdobně a na konci navázané stuhy, které na pomlázku váží chlapcům dívky za koledu a vyšlehání. Pokud dívka navázala chlapci na pomlázku červenou stuhu, mělo to značit lásku, modrá naději, zelená sympatie a žlutá odmítnutí.
Vejce
Vejce je symbol nového života, naděje, plodnosti, zrození, ale i smrti. Začátku a konce. V průběhu staletí se vytvořila řada pověr a obřadů. Vejce se přidávaly do základů nových domů, do hrobů, sloužila k léčbě i ochraně před různými nemocemi, k věštění a mnoho dalšího. Na Velikonoce se uvařená vejce (po 1. světové válce i vyfouklá vejce) různými technikami malují a zdobí. Říká se jim kraslice. Označení kraslice pro malované vejce se u nás začalo používat až koncem 19. století. Do té doby se malovaným vejcím říkalo podle techniky zdobení, např. vyškrabovaná vajíčka, malůvky, rejsky, straky, slaměnky, obtáčené, voblikaté. Zdobila se plná, vařená, převážně slepičí vejce, někdy i husí, holubí, od perliček.
Nikde jinde nenajdeme tolik technik, vzorů a zdobení malovaných vajec, kraslic, jako právě v Čechách a hlavně na Moravě, kde se zvyky a tradice drží o něco více než v Čechách. Způsobů zdobení je hned několik. Odlišují se použitými materiály a postupem práce. Známá je technika batikování (barvy a vosk), gravírování (vyškrabávání do barvy), malování (barvami a voskem), nalepování (kousky slámy) atd.
Ke kraslicím patří také různé barvy. Až do počátku 20. století se barvila přírodními barvivy:
Hnědá barva: cibulové slupky; Žlutá barva: kurkuma (kari koření), kmín, zázvor; Modrá: červené zelí; Zelená: Kopřivy, špenát, nať petržele, šťovík; Červená: pokrájená červená řepa, slupky z červené cibule.
Možné je barvit vejce umělými, chemickými barvivy. Ty se ale vsakují hluboko do skořápky a často obsahují i zdraví škodlivé látky.
Další ze symbolů Velikonoc je hlavička (nádivka z pečiva a různých bylinek) a velikonoční věnec. Znáte další symboly Velikonoc? Napište mi je pod tento článek.
Veselé Velikonoce! 🙂
