Pálení čarodějnic, nebo také Filipojakubská noc, je poslední noc z 30. dubna na 1. května. Filipojakubská se ji říká proto, že v minulosti slavil svátek 1. května sv. Filip a Jakub. Od středověku lidé věřili, že existují dny, kdy mají zlé síly větší moc než jindy. Báli se ďábelského zla zasílaného na zem v podobě čarodějnic.
Od 15. století vládl Evropou panický strach z čarodějnic a uhranutí. I vysoce vzdělaní lidé o čarodějných silách nepochybovali. Církev vedla tzv. čarodějnické procesy, při kterých zahynulo mnoho nevinných lidí. Z čarodějnictví byli obviňováni lidi, kteří kritizovali církevní dogmata, chování představitelů církve nebo řekli něco v nevhodnou dobu. Označení z čarodějnictví bylo snadné. Odsouzené ženy a muži byli mučeni tak, aby mučení nenechalo viditelné stopy na těle, a pokud se “čarodějnictví” prokázalo, byli upáleni. Čarodějnické procesy ukončila až Marie Terezie v druhé polovině 18. století.
Lidé na ochranu před čarodějnicemi používali různé praktiky celoročně, obzvláště před Filipojakubskou nocí a ještě následující den, např. uklízeli, pálili smetí a dělali hluk. Věřili, že se čarodějnice bojí hluku, svěcené vody, svěcených větviček, hluku a zaříkávání, kde jmenovali svaté.
Před čarodějnicemi se také bránili kreslením kruhů na vrata.
V dnešní době je večer 30. dubna spojen se zábavou a čarodějnic se obávají možná jen malé děti. Snad za každou vesnicí a městem jsou vidět zapálené ohně, okolo kterých pobíhají děti a spolu s rodiči, známými a kamarády se baví, opékají buřty, grilují,… A to je mnohem lepší, než upalování žen, kvůli strachu ze zlé čarodějné moci. 🙂
Užijte si poslední dubnový den a Filipojakubskou noc!
