Filipojakubská noc

Pálení čarodějnic, nebo také Filipojakubská noc, je poslední noc z 30. dubna na 1. května. V současné době téměř každá obec pořádá „pálení čarodějnic,“ kdy se večer zapálí velký oheň, sejde se rodina, přátelé a sousedé, děti se oblečou do čarodějných kostýmů, opékají se buřty. Tato noc je prý magická a nejplodnější z celého roku, tak se to může hodit všem, kteří si přeji děťátko. 🙂

Kde tento svátek vznikl?

Filipojakubská noc je opředena řadou rituálů a symboliky už od pohanských dob. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain, který se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Beltain byl radostným svátkem, kterým začínalo teplejší období v roce. Keltové tento den zapalovali nový oheň – symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl také vše ochránit a očistit.

Proč název Filipojakubská noc?

Filipojakubská se ji říká proto, že v minulosti slavil svátek 1. května sv. Filip a Jakub. Vlivem liturgického kalendáře slavila křesťanská církev tento svátek na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.

A jak to bylo s čarodějnicema, proč označení „pálení čarodějnic“?

Od středověku lidé věřili, že existují dny, kdy mají zlé síly větší moc než jindy. Báli se ďábelského zla zasílaného na zem v podobě čarodějnic.

Od 15. století vládl Evropou panický strach z čarodějnic a uhranutí. I vysoce vzdělaní lidé o čarodějných silách nepochybovali. Církev vedla tzv. čarodějnické procesy, při kterých zahynulo mnoho nevinných lidí. Z čarodějnictví byli obviňováni lidi, kteří kritizovali církevní dogmata, chování představitelů církve nebo řekli něco v nevhodnou dobu. Označení z čarodějnictví bylo snadné. Odsouzené ženy a muži byli mučeni tak, aby mučení nenechalo viditelné stopy na těle, a pokud se „čarodějnictví“ prokázalo, byli upáleni. Čarodějnické procesy ukončila až Marie Terezie v druhé polovině 18. století.

Lidé na ochranu před čarodějnicemi používali různé praktiky celoročně, obzvláště před Filipojakubskou nocí a ještě následující den, např. uklízeli, pálili smetí, zapalovali ohně, práskali bičem, pískali,.. Věřili, že se čarodějnice bojí svěcené vody, svěcených větviček, hluku a zaříkávání, kde jmenovali svaté. Před čarodějnicemi se také bránili kreslením kruhů na vrata.

Věřili tomu, že o filipojakubské noci čarodějnice létají na košťatech a slétávají se na kopcích, kde vykonávají nečisté praktiky a rituály.

Jak je to dnes?

V dnešní době je večer 30. dubna spojen se zábavou. Snad za každou vesnicí a městem jsou vidět zapálené ohně, okolo kterých pobíhají děti a baví se spolu s rodiči, známými a kamarády, opékají buřty, grilují,… A to je mnohem lepší, než upalování žen, kvůli strachu ze zlé čarodějné moci.

Užijte si poslední dubnový den a Filipojakubskou noc! 🙂

Sledujte mě také na Instagramu a Facebooku pro každodenní kontakt. Natáčím i videa a vlogy na Youtube. Těším se na viděnou! 🙂