Mikulášská obchůzka dodnes patří k nejrozšířenějším lidovým obyčejům. V předvečer svátku sv. Mikuláše můžeme snad všude potkat skupinky složené z Mikuláše, čerta a anděla, které obcházejí po domech, obdarovávají hodné děti a zlobivé straší. Mikuláši byla vždy přisuzována hlavně štědrost, a tak se děti těší na mikulášskou nadílku – sladkosti, ovoce, ořechy, drobné hračky,…
Zdroj obrázku: pixabay.com
Nejstarší zmínky o mikulášských obchůzkách v českých zemích patří ze 14. století. Šlo však o průvody podobné těm masopustním, kde šlo více masek. Mezi nimi byl i biskup (Mikuláš), čerti a andělé. Průvody masek chodily při podobných příležitostí během celé zimy a měli spíše pohanský ráz, který postupně přecházel ke křesťanským prvkům (to je ale na delší povídání, o tom zase příště). 🙂
Mezi 18. a 19. stoletím chodil většinou Mikuláš s čerty a anděly. Jen občas ho doprovázela jiná maska, např. smrt s kosou, koza nebo kněz. V některých obcích chodilo i několik Mikulášů najednou. V některých místech na Moravě doprovázely Mikuláše ženy oblečené do bílých šatů – Mikulášky, které nahrazovaly anděly. Jinde zase chodily ženy bíle oblečené, s biskupskými čapkami na hlavách, kterým se říkalo matičky. Matičky se podobaly maskám Barborek a nejspíš s nimi mají společný původ.
Koncem 19. století někdy spolu s Mikulášem obcházela domy Brůna, nazývaná také mikulášský kůň, která měla představovat bílého koně, ale podobala se spíš velbloudu, žirafě nebo koze.
Kdo byl sv. Mikuláš?
Mikuláš žil ve 3. a 4. století a pocházel z křesťanské rodiny. Už za svého života byl velmi oblíbený. Legendy říkají, že vykonal mnoho zázraků. Někdy je nazýván také Mikuláš divotvůrce a v křesťanství je považován za jednoho z nejoblíbenějších svatých. Podle legendy zachránil tři malé děti, které hostinský zabil a nasolené dal do sudů.
Jiná legenda říká, že po smrti svých rodičů část svého majetku rozdal mezi chudé a další částí prý vyplatil tři dcery, které jejich zadlužený otec nechal v nevěstinci vydělávat na věno.
Následně se Mikuláš vydal do Palestiny. Ve městě Myra v té době zemřel biskup, a protože nebyl žádný člověk hoden stát se biskupem, měl se jím stát ten, kdo jako první vstoupí do chrámu. Byl to Mikuláš, kdo jako první do chrámu vstoupil, a biskupem v Myře se skutečně stal.
Mnoho kostelů a chrámů je zasvěceno sv. Mikuláši. U nás je jeden z největších na Malé Straně v Praze.
Existují dvě významná místa spojená se sv. Mikulášem. První je Myra (dnes Demre v Turecku), kde byl Mikuláš biskupem a kde i zemřel. Druhé významné místo je v přístavním městě Bari v jižní Itálii. Tam byly ostatky sv. Mikuláše v 11. století převezeny do pro ně postavené baziliky, která dnes patří k nejvýznamnějším románským stavbám v Itálii. Každoročně se tam konají velké oslavy 8. května, ve výroční den přivezení Mikulášových ostatků.
Na obrazech a sochách bývá sv. Mikuláš vyobrazován jako starší muž v biskupském rouchu a s berlou v ruce. U nohou mívá tři zlaté koule, měšce s penězi nebo kotvu symbolizující Mikuláše jako ochránce námořníků. Sv. Mikuláš je považován mj. za ochránce dětí, chudých a nespravedlivě odsouzených.
Jak budou asi mikulášské obchůzky vypadat za dalších pár století?
