V době, kdy zlaté klasy obilí rozzářili pole, nastával pro venkovské lidi čas žní, období hojnosti. Ještě před tím ale následovala těžká práce spojená se sklizní, kdy se zapojili vedle mužů i ženy a děti.
Dožínky, neboli obžínky, dovazná, dožatá, je slavnostní ukončení žní a poděkovaní za úrodu. Oslavou tak lidé završili celoroční práci na poli a to, že úrodu společně úspěšně sklidili do stodol a zajistili si tak zásobu na další rok. S kosením obilí se začínalo podle jeho dozrání, někde od svátku sv. Markéty (13. července), jinde až v srpnu.
Jedna známá pranostika říká, že “Svatá Markyta, hodila srp do žita”.
Dožínky lidé slavili od nepaměti a jednotlivé rituály se kraj od kraje lišily. Prapůvodní oslavy sklizně sahají až do pohanských dob.
První a poslední snop obilí býval věnován bohům úrody. V některých oblastech poslední snop obilí lidé nazývali baba, dědek, nevěsta, stará nebo žebrák – snop oblékli do starých šatů, ozdobili pentlemi, květinami a posadili na povoz, který z pole odvážel poslední úrodu. Mnohde se už ráno na poli začalo popíjet a z pole šel průvod pěkně zvesela s muzikou.
Dívky obvykle pletly dožínkové věnce z obilných klásků všech druhů obilí, které na polích hospodář pěstoval, lučního kvítí, jeřabin a ovoce. Věnec byl na začátek dožínkových oslav předán nejkrásnějším děvčetem a nejpracovitějším mládencem hospodáři. Předáním věnce se definitivně ukončili žně. Následovala hostina a tancovačka s muzikou. Na hostině nesměly chybět vdolky, buchty, koláče, dvojctihodné koláče, maso, dožínkové pivo a kořalka.
Věnec býval zavěšený ve stodole i součástí svátečního stolu na Štědrý den, jako projev vděčnosti za jídlo a aby se v domě držela hojnost a plodnost. Pak se roztrhal, sláma se dala dobytku a zrní z klasů se uchovalo do jara, kdy se přidalo pro požehnání úrody do nového osiva. Jinde se zrní z věnce přidávalo do vánočního pečiva nebo dalo slepicím pro dobrá vajíčka po celý rok.
I v současné době ruční práce na poli se srpem a kosou vyměnili stroje, mouku různých druhů si pohodlně koupíme v obchodech, ale oslavy dožínek leckde zůstali, i když v trochu jiné podobě. Součástí oslav jsou všelijaké kulturní akce, jarmarky, soutěže o nejlepší koláč apod. Napište mi do komentáře pod článek, jestli jste se dožínek už někdy účastnili a co bylo na programu. Stejně tak budu ráda za další informace spojené s oslavami dožínek. Zvyků a tradic je kolem nich za celá staletí mnoho. 🙂
Podobně jako dožínky se slaví také ukončení sklizně chmele (tzv. dočesná) či hroznů (vinobraní).
Věděli jste, že keltové slavili dožínky pod názvem Lughnasad kolem 1. srpna, tedy přibližně v polovině mezi letním slunovratem a podzimní rovnodenností. Jejich hlavní součástí byly děkovné rituály za úrodu.
